V neděli 17.9.2023 podepsal prezident Petr Pavel novelu Zákoníku práce, ke které dochází v souvislosti s transpozicí směrnice Evropské unie a která přináší celou řadu novinek.
V neděli 17.9.2023 podepsal prezident Petr Pavel novelu Zákoníku práce, ke které dochází v souvislosti s transpozicí směrnice Evropské unie a která přináší celou řadu novinek. Významná oblast změn se týká zejména zaměstnávání pracovníků na dohody mimo pracovní poměr, tedy dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ). Změny jsou platné od 1.10.2023, vyjma oblasti týkající se dovolené.
1. Nárok na dovolenou (platí od 1.1.2024)
Každý dohodář musí splnit zároveň dvě podmínky:
- pracovněprávní vztah trvá nepřetržitě alespoň 4 týdny ( = 28 kalendářních dnů)
- pracovník odpracuje alespoň 4násobek své fiktivní týdenní pracovní doby
Fiktivní pracovní doba je stanovena bez ohledu na skutečně sjednanou pracovní dobu na 20 hodin týdně, má-li zaměstnanec získat nárok na dovolenou, musí odpracovat alespoň 80 hodin za rok.
Výpočet dovolené
Typicky pracující zaměstnanec na DPP, který za rok odpracuje maximum stanovených hodin, tedy 300 hodin, bude mít při čtyřtýdenní dovolené nárok na dovolenou vypočten takto:
→ nejdříve stanovíme násobek odpracované týdenní pracovní doby: 300/20 = 15
→ dovolená se následně vypočte dle určeného vzorce: (15/52) * 20 * 4 = 24 hodin
Z výše uvedeného je zřejmé, že přesný nárok dovolené budeme znát až po uplynutí roku, respektive při ukončení pracovněprávního vztahu. Platí zde stejné pravidlo jako u pracovního poměru. Pokud zaměstnanec dovolenou nevyčerpá, bude mu proplacena při ukončení DPP nebo DPČ.
Drobná poznámka závěrem: čerpání dovolené se nezapočítává do max. limitu 300 hodin rozsahu pracovní doby u DPP.
2. Povinnost rozvrhnout pracovní dobu
Zaměstnavatelé budou muset stejně jako u pracovních poměrů rozvrhnout písemně týdenní pracovní dobu. Zároveň jsou povinni tento rozvrh či jakoukoliv jeho změnu zaměstnanci oznámit nejpozději 3 dny předem, pokud se nedohodnou jinak. Je tedy umožněna jakási flexibilita.
Rozvrh pracovní doby není jen formalita. Pokud zaměstnanec přijde do práce s tím, že má naplánovanou směnu a zaměstnavatele zjistí, že pro něj nemá práci, může zaměstnanci vzniknou právo na náhradu odměny z důvodu překážky v práci na straně zaměstnavatele.
Rozvrhování pracovní doby musí být v souladu se zákoníkem práce, tedy musí být dodržen odpočinek mezi směnami, přestávky v práci atd.
3. Nárok na příplatky a překážky v práci
Dohodáři budou mít nárok na proplacení příplatků dle zákoníku práce:
- příplatek za práci ve svátek
- příplatek za práci v sobotu a v neděli
Současně budou mít tito zaměstnanci nárok na volno bez náhrady mzdy v souvislosti s překážkami v práci na straně zaměstnance. Typicky se bude jednat o poskytnutí volna pro návštěvu lékaře, svatba, úmrtí, porod apod. Nárok na náhradu mzdy v souvislosti s těmito příplatky vznikne jen tehdy, bude-li sjednán dopředu (ve mzdovém předpise, dohodě či kolektivní smlouvě).
4. Odůvodnění výpovědi z dohody
V současné době bylo možné vypovědět dohodu bez udání důvodů. Od schválení novely zákoníku práce bude mít zaměstnavatel povinnost písemně odůvodnit výpověď, pokud o to zaměstnanec požádá.
5. Přechod na pracovní poměr
Jestliže bude dohoda v posledních 12 měsících trvat alespoň 180 dní, může zaměstnanec zaměstnavatele požádat o zaměstnání v pracovním poměru. Pokud je žádost zamítnuta, je zaměstnavatel povinen do 1 měsíce písemně zamítnutí odůvodnit.
